16. „Proč Vltavo, řeko divá,

„Proč Vltavo, řeko divá,

Tmavou nocí v bouři lkáš?

S mými tvé snad vzdechy pojíš?

Mé snad žely také znáš?“

U Vorlíka skály krásné,

Pod ními květnatý břeh! –

O, by k nim mé vlny bystré

Vrátily svůj rychlý běh!

„Darmo, řeko, tvoje lkání,

Darmo tmavou nocí zní;

Vlna tvoje v moře spěje

Oných břehů neuzří!“

Darmo též i tvé vzdychání,

Dnové, pro které zde lkáš,

Oni dnové zašli dávno,

Více jích již nepoznáš!

„Ano zašly – časy milé!

Kdy jsem bloudil v mladý den

Podle Želetínky hájů;

V krátké noci, krásný sen.“ –