162. Krajem břehů u Pomoří chodě

Krajem břehů u Pomoří chodě

V rumích Slávie a rozmetu,

Nad Vinetou hledám Vinetu

V různobarvé moře toho vodě;

Město! jehož někdy čest a lodě

Kryly celou zemskou planetu,

Vyviň třizubému klepetu

Neptuna se ještě ke svobodě!

Století si vzdorovalo Dánům,

A jen bohové tě stačili

Přemoci, ty mořské Herkulánum!

Nešťastné si dvakrát město Slávy,

Předně, že tě vluny zničily,

Pak že i vtip chce to křivohlavý.