164. V neskonalém věčných časův toku

V neskonalém věčných časův toku

ku dni den a rok se pojí k roku:

mizí pokolení zeměsynů

a jen památka jich dobrých činů

může ještě utkvěti

v pozdní paměti.

Pravdy této pamětliv, dnes v plesu

k nebes končinám se s prosbou nesu

za Tvé blaho k Otci Hospodinu;

buď mu dík, že k vykonání činů

dobrých dal Ti dospěti

v dnů Tvých záletí!