166. Život.

By František Matouš Klácel

Arci šírý svět a život krátký,

Ale jen ku předu, nikdy zpátky,

Až konečně noha klesne v hrob.

Ducha tvého vssav dědič vykročí,

S dobrou vůlí zase kus doskočí,

Nová doba vršek předních dob.

Jak jsme se z Adama vysoukali,

Tak jsme pomalu se zas skládali,

Loupajíce šupky šaleb, zlob.