167. Vycvičení.

By František Matouš Klácel

Velkou pilností se svět spořádal,

Pak pokorně člověka požádal,

Aby jeho milým pánem byl.

Člověk mysle, že je snadná vláda,

Z vody bral, ze stromu, z hnízda, stáda

Svůj desátek a po pansku žil.

Svět chtěl člověkem se rájem státi,

Vida pána jen na držku dbáti,

Daň svou a poklady trochu hloub ukryl.

Člověk musil jídlo své dobývat,

S bídou mnohé kruté boje mívat.

Tak svět pána svého vycvičil.