169. Plavba.

By František Matouš Klácel

Pluje ryba po rybníku, pluje,

Sama plejtvou povolně vesluje; –

Vesluje si, zda-li ví též kam?

Kam rybečko, kam tak neustále?

Ach ty myslíš, že jdeš dále, dále,

Ale mám-li tobě odhaliti klam?

Hráze vysoká jest kol rybníka,

Nevidomky poutá svobodníka,

Svobodníka vodí sem a tam.