17. Boží hlas.

By František Matouš Klácel

Dáš se plaché Vesně zas podvesti,

Lehkověrný šípe, zas chceš kvésti,

Věda, že opršíš v krátku zas?

Dítky tvé před tváři tvou uvadnou,

V šedý prach se krásy jich rozpadnou,

V žal se ti obrátí krátký kvas.

„Arci, arci chytré jest tvé slovo,

Přec k jinému srdce jest hotovo,

Tísíc smrtí zmůže Boží hlas.“