17. Cesta na hory.

Vynášejte vy mě výš a výše

Nebes čistoduché pahory;

Ode zemské neste od kory

Tam mě do té blahé, volné výše.

Duch ať žije můj, kde zvůle dýše,

Poutům země žije na vzdory;

Zhůru, zhůru jenom na hory,

Abych nebe došel spíš a spíše.

Nes se nade zemské mraky, hromy,

Tam kde mizí ducha popravy,

Tam žij duchu, zvůle kde jsou stromy.

A než povystoupíš na svět nový,

Potok ještě vylij slzavý,

Aby změkly dole bratrů skovy.