17. Jindy cit jsem choval vřelý

By Karel Maria Drahotín Villani

Jindy cit jsem choval vřelý

Pro každý zjev dívčích vnad,

V srdci svět jsem nosil celý –

Každou krásku ctil jsem rád.

Někdy se mi v prsa vryla

Dívčích očí bujná zář –

Někdy se mi zalíbila

Dívky ladné vlídná tvář –

Někdy ruka – někdy čelo,

Někdy noha – někdy vlas –

Někdy opět útlé tělo,

Někdy zrůst a někdy hlas.

Teď však oko všeho mine,

Nic mou mysl nejímá;

K ní jen – k ní se duše vine,

Samať žezlo lásky má!

Obraz její obletuje

V měnivé mě libé hře;

Jinák srdce mé miluje,

Pro svůj ideál co vře.

Jiná jesti láska tato,

Rovna slunci v stálosti,

Čistější než ryzí zlato

Hoří plamen věrnosti.