172. Jak jsou sladky slovanské ty písně,

Jak jsou sladky slovanské ty písně,

Jaká tají se v nich lahoda!

Jest to výron ducha národa,

Pramen živý, vyšlý z útrob tísně.

Jiné písně jsou jen holé třísně,

Jež zub času brzo ohlodá,

Krásu našich žádná nehoda

Neobalí v nepaměti plísně.

Z Vinety, když lodník uzří rumy,

Duše jeho vnímá tajné dumy

A tkví v slastech jak by zakletá.

Písně naše – naše Vineta.

O náš hudče! tam svůj koráb schyluj,

Tam sluch piluj, hlas ten věčně miluj.