173. Přijdou-li kdys národní ty zvuky

Přijdou-li kdys národní ty zvuky

Šťastným krokem v blažený tvůj kruh,

Povztýčí se rozkoší tvůj duch,

A vnitř zkvetou všechněch slastí puky.

Pozvi tehdy všechny přátel pluky,

Ať jim každý propůjčí svůj sluch,

A tak zplácí úcty svojí dluh,

A dar vezme pro nejzazší vnuky.

Kdež jest národ, jehož rodné zpěvy

Takou hloubi, takou sladkost jeví?

Vystup v zápas na veřeje s námi!

Kouzlo jej těch našich písní zmámí,

A když ze svých vyrazí se mraků,

Pokloní se věčných krásot znaku.