174. Což jsou mily erotické básně!

Což jsou mily erotické básně!

Což v nich vděky čarokrásných děv

Přicházejí přemilostně v jev,

Duch v nich sní jak v klíně matky krásně.

Vzduchem vlají růžodeché pásně,

Vřelej proudí v žílách živá krev,

Hrá slast v duši, v mysli hude zpěv,

Jiskří zrak, tvář rudne, sladnou dásně.

Dásně sladnou, hořekne však život,

Ducha zmáhá smrtelný se hlivot,

A zle chabnou křídla jeho k letu.

Duše plní návalem se křivot,

Zapaluje k chlipnosti se vznětu;

Věčných světů zbavuje se květu.