179. Chcešli poznať pravzor bohatýrů,

Chcešli poznať pravzor bohatýrů,

S nímž se nemůž měřiť žádný z reků,

Co jich bylo v starém, v novém věku,

Jenž jen v sobě nachází svou míru?

Jmenuj jména Alexandrů, Cýrů,

Kdo kdy k leku, kdo kdy v milém vděku

Veleslávou proslul u člověků,

K němu srovnán v každém spatřiť škýru.

Měl ráz žuly, jak smrt modly kosil,

Jako Atlas celý vesmír nosil,

Jím poušť v role, kopec v pláň se měnil.

Svíží zdroj se ze skal vytemenil,

Padla hráz, tvrz klesla, nemoc zdrávla.

Kdož ten mocník? Nosil jmeno Pavla.