1791 – 1891 (4)

By Jaroslav Vrchlický

Sto prošlo let – ve věku knize

to vteřiny jen mihnutí;

dnes ve slavnostní stojí říze

a v každém oka vzplanutí

vlast naše, plný klín a dlaně

má darů vlastních dětí svých,

ó vizte, suďte, zda ty skráně,

kde lípy list a klas plá zlatý,

jsou nehodny, by vínek svatý

jak před věkem dnes tam se mih?