18. Proč as se tak duješ,

Proč as se tak duješ,

Srdce moje, dnes?

Jakou pociťuješ

Sladkosť, jaký ples?

Ano máš příčiny

K tomu žádané,

Jmeniny matčiny

Slavíš vítané.

Raduješ se tomu,

Máť že zachoval

Bůh našemu domu,

Jí zas zdraví dal;

Že jí děkovati

Máš příležitosť,

Na jevo svou dáti

Za vše uznalosť.

Uznávám, matinko!

Že mne pěstuješ,

Jak v hlavě očinko

Mne opatruješ.

Ze mne míti hledíš

Dcerušku hodnou

A výloh nešetříš

Za tou příčinou.

Nejsem odměniti

S to nikdy Tobě;

Jen se přičiniti

Chci v každé době:

Bych se naučila

Věcem všelikým,

Způsobilou byla,

Líbila se ctným.

K tomu předsevzetí

Přání přikládám:

By celé století

Žila’s šťastně nám!

Konečně prosbinku

Ještě jednu mám,

By’s vztáhla ručinku,

Vzala, co Ti dám.

Jest to arciť dárek

Příliš malinký,

Pantoflíčků párek

Od mé ručinky!