184. Při potoku Paně čili Peně,

Při potoku Paně čili Peně,

Paní s pannami nás potkala,

Jedna lála, druhá plakala,

Třetí zpátkem zřela zarmouceně;

Za nimi stráž „preč, preč bezedleně!“

S metličkami v ruce volala,

Což pak pleť ta, díme, zpáchala?

Divíce se zvláště jedné ženě:

Siritha to dcera Svenonova,

Stráže se šupem tím mluvila,

Manželka co byla Gotschalkova;

Dánka tato s těmi dvořankami

Tak nám krále i nás zněmčila,

Že už, běda! téměř konec s námi.