19. Starý rok své vetché kosti

Starý rok své vetché kosti

složil do hrobu;

nuže zjev svou, nový hosti,

hezčí podobu!

Nechať o tvém žezlu mladém

všecko okřeje;

zvláště pak, jež my v tě kladem,

vyplň naděje!

Co nám mileného zbylo,

to nám zachovej;

a co by nás kormoutilo,

tomu výhost dej.

Nad rodiči mými všady

ochranný měj štít,

a jim onačejší tady

zřizuj blahobyt.

Zdraví jim a mysl klidnou

skytej čas celý,

aby na tvou vládu vlídnou

rádi pomněli.