191. Navštívení krátké dovolte mi

Navštívení krátké dovolte mi

I vy Přibyslava synové,

Ač pak pro vás onni zvukové,

Nimiž mluvím, dávno jsou už němí;

Ale města tato s jejich vsemi,

Pyšní Meklenburku domové,

Jsou, jak Vendů starých zbytkové,

Posud ještě na Slávie zemi:

Přijmitež mne tedy, ei, však vy ste

Najstarší a samá knížata

Pošlá ještě z kreve slavské, čisté;

A zas mohou, jako Němci z Vilců

Tak, by rovná byla odplata,

Slavové se státi z poněmčilců.