192. Slunce.

Slunce, slunce, špatně hospodaříš,

Co paprsků v letě márně zmaříš,

Místo je na zimu uchovat.

Jednou činíš, jako by ses bálo,

Pak zas hory doly bys rozhřálo,

Někdy vyjdeš zdarma zevlovat.

Nad holečkem slunce se usměje:

Věčně stejně jasnost má se skvěje,

Kalné zemi musíš vinu dát.