197. „Pane! slova tvá jsou opravdivá,

„Pane! slova tvá jsou opravdivá,

Než proč sami na ně nedbáte?

Hle, nám cestu pravou hlásáte,

Anť jest ovec vaších cesta křivá;

Poroučíte sardce milostivá,

A náš národ z kůže zdíráte,

Loupeže a vraždy pácháte,

Díla o nás spisujete lživá:

Posíláte vojska, drábů, dvorských,

Kteří tak nás lítě lotrují,

Že nám lépe do vlun jíti morských;

Od Traveny až kde Peny lože,

Knížata nás vlasti zbavují,

A cti lid váš – polituj se Bože!“