198. Báseň.

By František Matouš Klácel

Soukromně co srdce tvé zahřívá,

Co se pouze mé neb tvé nazívá,

K tomu nezvi Můzu spanilou.

Hbitý klíšník básníkovi z cesty,

Katu zanechává lotrův tresty

A krčmářům rozkoš opilou.

Chtivost, která hejska v žilách pálí,

Panenská si báseň cudně zdálí,

Tatkám přeje chválu ohnitou.

Don Quixoti, Fausti, Don Juani,

To jsou, viď umělče, jinší páni,

Než kdo soudí mysli zavitou.