199. Druhého dne časem ranní doby

Druhého dne časem ranní doby

Cestu k Raniberku konáno,

Tak verch kostí slávských nazváno,

Zavražděných rukou Saské zloby;

Nestačilo totiž, když jen hroby

Pro předky tu naše kopáno,

Celé hory potom děláno

Z nich, a tyto jmíno za ozdoby;

Když už syt byl oheň, zem, hlad ptáků,

Moře slavskou kreví opilé,

Hromaděno kosti do oblaků;

A, by zlost svou očím světa skryli,

Za vůdce si Slavy zněmčilé

K vykořenění všech vyvolili.