199. Vyjev první.

Pláče člověk brzo po porodu,

Pláčem jeví outlinkou svobodu,

Jeví první již s venkovstvem boj.

Pláče člověk z slepého rozmaru,

Proto pláč jen hluk jest beze tvaru,

Neurčitý hučí citův roj.

Však kdy z temna jistý cit vypluje,

Pláč se z hluku v jistý zvuk usnuje,

První ducha to svobodný kroj.