2. Často v tichých šera dobách

Často v tichých šera dobách

Měřím bystrý času let,

A má duše trudně myslí

Na mladosti ráje zpět.

A tu vidím klidný domek,

Tiché ono místečko,

Kde jsem v svatém lůně matky

Zlaté spatřil slunéčko.

Stříbrný tu zřím potůček

S onou pestrou lučinou,

Růžemi a pomněnkami

Kde jsem věnčil lásku svou.

Vidím tamto stíny háje,

Jímž jsem často bloudíval,

Při svitu kde hvězd a luny

O svém nebi blouzníval.

A má duše tam zalétá,

A mé srdce tamo dlí,

V chladném kde spí otec hrobě,

Ve hlíně kde matka tlí.