2. Chléb a svobodu! To je dvanáct liter!

By Stanislav Kostka Neumann

Chléb a svobodu! To je dvanáct liter!

Oh, běda těm, kdo víc chtít nedovedou

při rudých východech socialních jiter,

kdy stříká horká krev v dnů jednotvárnost šedou.

Víc chtíti! Všechno chtít! Celou abecedu

a všechny její liter smělé komplikace!

Vše, čeho život žádá a co dává v sledu,

vše, co je plamen, rozkoš, nadšení a práce.

Chléb a svobodu! To vždycky málo bylo

a ještě méně tím lidé rozuměli.

My chceme prostě vše, i to, co se jen snilo.

Náš hlad je bez konce a my jsme věčně bdělí.