2. Jako viola před sluncem

By Václav Bolemír Nebeský

Jako viola před sluncem

Května zavře ňádra svoje:

Tak chci před tím světským hlukem

Zamknout bolné srdce moje.

Až se tichá noc rozprostře,

Pak chci ňádra svá rozvinout,

A z nich má mé duše vůně,

Touhy, vzdechy, snové plynout.