2. Ještě jednou jen,

Ještě jednou jen,

Oceloví muži, z hrobů vstaňte,

Jiskry duchů jarých, hrdě zplaňte,

Věžová svá čela vzneste, chlumy,

V chrámy sneste se zas, černé rumy,

Rozkvěťte a rozpějte se, sady,

Rozhlučte se, zhrdněte zas, hrady!

Ještě jednou jen,

Svatý popeli, mou slzou smytý,

Prachu slavných duchů na kříž vbitý,

Obraze v mém ponořený hoři –

Jako stará města, krytá v moři,

Zživněte, opusťte šedé hroby,

Slavné velikosti hrdé doby!

Na mžik oka jen

Vstaň, oživni a rozkvěť zase,

Snů mých obraze, ty slavný čase!

Na mžik v jednom z hradů chtěl bych dlíti,

Na mžik jeden velkou dobu žíti!

Plesám – kouzla mizí jedním slovem,

Padá hrad – jsem pokryt velkým rovem.