2. Kluvání.

V tajné skrýši duše city spřádá,

Pak přadenka bedlivě ukládá,

A pak do hromady v slovo tká.

Slyšte, slyšte, jak to v duši chvěje,

Vizte, jak se tamto mračí, skvěje,

Jak to švitoří, výská i lká.

Tlačí se to v matce ku porodu,

Márně hrozí venkovský chlad plodu,

On se k světlu z tajné matky čká.