2 Kol divý pláč a truchlý zpěv

Kol divý pláč a truchlý zpěv

a kněz už vchází do dveří,

a moje mysl zmatená –

ta tomu ještě nevěří.

A přece ví, že slunce mně

dřív nežli jiným zachází,

a dnes co krásně vykvetlo,

mně zejtra mráz zas omrazí;

a o lásku když žebral jsem,

žebrácká hůl se zlámala,

a v okamžiku posledním

mne každá naděj zklamala.