2. Potůček.

Potůček to život náš,

lučinou se vine,

kolem kvítí vykvétá,

kolem kvítí hyne.

Vlnka běží dál a dál,

ku břehům se kloní,

hned zas v ostrém kamení

žalostivě zvoní.

Někdy vodu rozpění,

mladou hlavu ježí,

potom opět dlouhý čas

klidně cestou běží.

Přichází-li běhu cíl,

bujně zvedne hlavu,

ale hlava umdlévá,

zdlouha klesne v navu.