2. Ta zem – to býval kdysi ráj,

Ta zem – to býval kdysi ráj,

a rozkošné v něm zpěvy;

lid sám jej změnil v bědy kraj

a zůstal bez úlevy.

Teď země naše vězením

mně někdy zdá se býti,

v němž časem divným zachvěním

kmit světla pozasvítí.

Bůh ztrestal toho nevděku;

leč milosť dal, že člověku

se odlesk ráje zaskvěje,

když písní srdce rozhřeje.