2. U rajské brány.

Mně zdálo se, že přišel jsem

až k bráně rajské, milá,

tam sedělas nad pramenem

a nožky své sis myla.

A myla jsi tak vášnivě

tu sněžnou bělost jejich

a smáčela tak horlivě

je vody ve peřejích.

„Proč myješ se tu, má milá,

až líc ti hoří nachem?“

„Protože prachem chodila

jsem s tebou, hluboko prachem.“