2. Ústraň.

Jest život tento tobě krut,

Že bíden, churav jsi a chud?

A duch tvůj denně vzlykotá,

By zhasla mu louč života?

Ó nezatonuj do trudu,

Kdo’s postaven v tom osudu!

Či neslyšel jsi o kraji,

Kde všechny trudy skonají?

Ta ústraň není daleka,

Jest pro každého člověka,

A denně všem se otvírá,

Jež tuto hoře potírá.

Tam u vrat jinoch vévodí,

Jenž hostům sladce lahodí

A růždkou v ruce kvítnatou

Je vede bláhy komnatou.

Víš, kde se najde onen břeh,

Kde mizne denně všechen vzdech?

Kraj snů jest onen hrad a chrám,

A vrátný jinoch – spánek sám.