2. V ní oživla matky krása,

V ní oživla matky krása,

matky sladká vůně!

Něžně prst se zabořuje

v její čárné tůně.

Čím mně byla matka dýmka,

tím mi ona nyní!

Po smrti ji prohlásiť dám

v Římě za bohyni.

Což by se k ní modlívali

se slzami v očích,

až by mnozí klášterníci

přišli z toho o čich!