2. Ve Tvojím kdy živobytí

Ve Tvojím kdy živobytí

Krásné doby kynou Tobě,

Ó tenkráte také na mne,

Drahá dívko! vzpomeň sobě.

Vzpomeň na mne, rajský tvore!

Když se v kruhu přátel Svých

Nelíčenou srdce slastí

Těšíš z časů blažených.

Vzpomeň na mne, když Tvá ruka

Zvučné struny probírá,

Když unášen harmonií

Čistý duch Tvůj k nebi hrá.

Vzpomeň na mne, dcero krásy!

V dobách plných lahody,

Když Tvá lepá nožka kráčí

Chrámem svaté přírody.

Vzpomeň na mne, potůček kde

Lučinami klokotá,

Když Ti tiché pozdravení

Od milence šepotá.

Vzpomeň na mne, když Aurora

Chladnou tiše líbá zem,

Slavíček když bol svůj pláče

Snivé růži nad trnem.

A když osud nelítostný

Studený mi ustlal hrob,

Věnuj tichou slzu bolu

Památce minulých dob.