2. – Vidíš, brachu, v mumraji

– Vidíš, brachu, v mumraji

kterak svět se točí?

Ze škrabošky kmitají

vstříc nám svůdné oči.

„Ptáš se, nemáš pokoje,

ptáš se, hochu, kdo to je?

Přijď, přijď, tohle poupátko

v rakvi najdeš zakrátko!“

– A ten šašek, zříš ho, zříš,

bujností jak šílí?

Smíchem, věř, se udusíš,

jak je rozpustilý!

„Ptát se tobě zachtělo,

proč je mu tak veselo?

Naposled on hýří dnes –

zastřelí se zítra, věz!“

– A ten princ, jenž s družinou

vítězně jde sálem -

rci mi, brachu, proč jej zvou

princem Karnevalem?

„Nechtěj se mne, nechtěj ptát;

v hermelín ač skryl svůj hnát,

všemi údy chrastí přec –

bratře, je to umrlec!“