20. Dívám-li se na ty hvězdy,

Dívám-li se na ty hvězdy,

Jak se v dáli třpytějí:

Očka tvoje všady, vezdy

Na mysli mi zářejí.

Jestli se kdy v společnosti

Oddám hrám a radostem,

Zpomínám, jen spanilostí

Tvou že krásná jesti zem.

V samotě kdy doma sedím,

Uzdu pustě myšlénkám,

Na jeden vždy obraz hledím –

Tebe před sebou vždy mám.

Byl-li jsem kdy ze blahosti

Zdání svého vytržen,

Byly rmutné to starosti:

Zdaž ti svítá blaha den.

Tys můj život – tys mé snění –

Tys má duše – tys můj vzdech –

Mimo lásky blaha není;

Za svět nedám citů těch!