20. Plujte ku nebesům, prosby moje,

Plujte ku nebesům, prosby moje,

Jako kouře vstupující sloup;

Plynouť z srdce – z nejčistšího zdroje,

Jehož milé lásce patří hloub.

Vyslyš, Bože! syna prosby Tvého,

Štěstí, zdraví, blaho otci (máti) dej,

A uděl mu (jí) z požehnání svého,

Růžemi mu (jí) dráhu posypej.

Slunce Tvé svitiž mu (jí) v žití jasně,

A měň temno ve radostný ráj,

Olej lásky roň mu (jí) v rány spasně,

Jež mu (jí) zrádně vsadí bolů kraj.