20. Pod okénkem mé milenky

Pod okénkem mé milenky

Bílá růže zakvítá,

Pod ní vonná fialinka

V tmavém mechu zakrytá.

Až ta růže pěkně zkvěte,

Na můj hrob ji vsadějí,

Bledá luna, jasné hvězdy

Slzami ji zrosejí.

Ale nechť ji zalévají,

Předce svadne, opadá,

Smutně nad ní Mílka pláče,

Slunéčko kdy zapadá.

Mílko, Mílko, darmo lkání

Večerním tu tichem zní;

Mrtvý z hrobu nepovstane,

Růže svadlá nevykvěte,

Ni nevinnost ztracená.