20. Tak juž se loučím s junáctvím,

Tak juž se loučím s junáctvím,

ach, juž se mnou amen!

Sta krásných ruček kývá mi,

leč já jsem jako kámen!

A dýmku v ústech hrdě zřím

na cestu svoji novou –

tak jarní páry neletí,

jak její mráčky plovou!

Tu točí se jak panenky,

tu jako bajadérky;

někdy se v kankán rozjitří

ty stydlavé kdys dcerky!

A jindy jako andělé

se vzhůru nesou spolu,

a koketně mi hubičky

zpět posýlají dolů.