200. Zpěv.

By František Matouš Klácel

Vyšinuv se nad ospalou chmůru,

Prolomiv jazýkem zemní kůru,

Počne člověk znovu svět stavět.

Staví svět si z citových otřasů,

Množí poklad skumný čas po času,

A nedá víc světu zkamenět.

Arci nejdřív chrámky staví chlebu,

Ale sit, přelítnův planou třebu,

Počne z pouhé jen líbosti pět.