203. Řezba.

Smyslem svět venkovský v pamět vsáká,

Duch svobodný zase ven jej láká,

Sám se počne v línou hmotu rýt.

Špalek otrocký se zpouzí, spíná,

Řezbář dlabe, teše a odtíná,

Až se počne hmatu sláva skvít.

Z špalku tělo, ale mrtvé tělo,

Svobodněj-li v umělci zachvělo,

Udné tělo počalo též žít.