205. Slovo.

Dřív než srdce díváka zahřálo,

Krásné dílo před umělcem stálo,

Dávno v čilém duchu hotové;

Však co plaché stíny v plynném tvaru,

Před spasením skutečného zdaru,

Jak kdys v limbu svatí otcové.

Mistr slova v pokladu svém bádá,

Vidy v slov barevných kytky skládá,

Jenž jsou krásných těl obrazové.

Outlí, outlí hmota krásotníka,

Nejoutlejší slovo jest básníka,

Věštce slávy tužby časové.