206. Když se zatím nohy naše znova

Když se zatím nohy naše znova

Další cestu konat zaberou,

Povím vůdci svému s důvěrou:

Jábych rád šel nyní do Lemgowa;

Tu on, sotvy slyšav tato slova,

Otočil hned mhly mne zástěrou,

A ai, nad Labem a Vezerou

Do kraje sme chvěli Clemenova:

Přijdouc k městu, čteme: „Slavská brána.“

Probůh, řeknu, v prostřed Německa

Kým a kdy jsou tato slova psána?

Šli sme a pak přítel můj mi zprávy

V domě svém dal ptání na všecka,

Že on, kraj i město štěp jsou Slávy.