21. Bůh.

By Jan Slavomír Tomíček

Skryj se, duchu, chceš-li znáti Boha,

Mezi květy, pole klasnaté;

Hromy, déště, skály hlasnaté

A všech tvorů čísla zpytuj mnohá.

Obhlédna vlast, a sám sebe zmoha,

I znoj, i kde hory lednaté,

I kde skví se kraje hvězdnaté

A kde sice Tvorce kráčí noha:

Vlij se ve vše; tam, tam Boha najdeš,

Ať si ku skvělému posledu,

Nebo k prvním všeho živlům zajdeš.

Bez času pak věčné proleť časy,

V polou stůj, kde není prostředu,

Boha že znáš – potom vydej hlasy.