21. XII. 1918

Červenobíle nám rozkvete země

po hrůzách krve a hladomoru.

Všichni, kdo přežili, zpívají dnes hymnu

vítězné naději, dobrému vzdoru.

Statisíce je nás a každý jeden

znamená dav.

Ty, jenž jsi svět prošel za naši víru,

buď zdráv! Buď zdráv!

Vysoko letí

třeskutých ulic ples sváteční.

Nad fanfáry z Libuše, nad hlahol hradčanských zvonů

legionářů orlí pero ční.

Budoucnost směje se slibem a jasem.

Mé srdce, co ještě chceš?

Říct každému bratru, však nejtišším hlasem:

„Náš ardita přijel dnes též.“