212. Rozličný smysl.

Kýž bych mohl pryč z té nízké země,

Na vysostech musí lepší plémě

V rozkoších nebeských blaze žít.

Na nebi bez kalu slunce svítí,

Ve dne v noci hvězdičky se třpítí,

Tam jest Boží, tam je svátých byt.

Astronom to slyše se usmíval,

Pak se dále zase pilně díval,

Nechtěl se s tím nebešťanem přít.

Ale takto pošeptal u sebe:

Jak by země nebyla též nebe,

An to všechno musí v klínu mít.