22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,

Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,

Ticho kroky, mlčte ptáčkové!

A vy sýně této bohové,

Leťte k horám, zhaste slunko včasné;

Hřích by tu byl znedbat doby krásné,

Nevděk, minout štěstí hotové;

Vůle nedli, polib růžové

Krotce rtíky, polib čelo jasné.

Sotvy že se blíží ruka třesná

S tváři odkrýt clony hedvábné,

Anť se v pěkném schytí hněvu ze sna:

Tři sta blesků na vše strany sláno,

Uzře smělce, oči půvabné

Sklopí, krotne, praví: „dobré ráno.“