22. Potůček jasné křišťály

Potůček jasné křišťály

vesele metá se skály

a sběhnuv v skalní útesy

volnosti píseň pěje si.

Prahnoucí trs i kapradí

přípitkem čerstvým ochladí

a cudné pocel panence,

na ústa tiskne, pomněnce.

Starému kmenu na tváři

radosti úsměv zazáří,

a vesel přes den celičký

poslouchá jeho písničky.

A vrchol jeho radosti

v tom plesu a v té volnosti:

že pěje horám, dolinám,

i jiné blaží, blažen sám.