221. Klam.

Všudy pán Bůh, v sobě člověk tvoří,

Také si rozlíčný svět pokoří,

A v tom světě jen on sám pán Bůh.

Však se staví, jak by nechtěl býti,

Hledí za jiným se jménem skrýtí,

V oblakový se zavírá kruh.

V zrcadlích se vidí mimo sebe,

Ta zrcadla pak nazývá nebe,

Sám u sebe čínívá pak dluh.